Modlete se, aby Pán osvobodil vás a vaše bratrství. Modleme se za svobodu všech mužů v exodu, stejně tak, jako se oni modlí za vás. Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého … Otče náš… Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého … Amen.
Exodus 2,11-25
11V oněch dnech, když Mojžíš dospěl, vyšel ke svým bratřím a viděl jejich robotu. Spatřil nějakého Egypťana, jak ubíjí Hebreje, jednoho z jeho bratří. 12Rozhlédl se na všechny strany, a když viděl, že tam nikdo není, ubil Egypťana a zahrabal do písku. 13Když vyšel druhého dne, spatřil dva Hebreje, jak se rvali. Řekl tomu, který nebyl v právu: „Proč chceš ubít svého druha?“ 14Ohradil se: „Kdo tě ustanovil nad námi za velitele a soudce? Máš v úmyslu mě zavraždit, jako jsi zavraždil toho Egypťana?“ Mojžíš se ulekl a řekl si: „Jistě se o věci už ví!“ 15Farao o tom vskutku uslyšel a chtěl dát Mojžíše zavraždit. Ale Mojžíš před faraónem uprchl a usadil se v midjánské zemi; posadil se u studny. 16Midjánský kněz měl sedm dcer. Ty přišly, vážily vodu a plnily žlaby, aby napojily stádo svého otce. 17Tu přišli pastýři a odháněli je. Ale Mojžíš vstal, ochránil je a napojil jejich stádo. 18Když přišly ke svému otci Reúelovi, zeptal se: „Jak to, že jste dnes přišly tak brzo?“ 19Odpověděly: „Nějaký Egypťan nás vysvobodil z rukou pastýřů. Také nám ochotně navážil vodu a napojil stádo.“ 20Reúel se zeptal svých dcer: „Kde je? Proč jste tam toho muže nechaly? Zavolejte ho, ať pojí chléb!“ 21Mojžíš se rozhodl, že u toho muže zůstane, a on mu dal svou dceru Siporu za manželku. 22Ta porodila syna a Mojžíš mu dal jméno Geršóm (to je Hostem-tam). Řekl: „Byl jsem hostem v cizí zemi.“ 23Po mnoha letech egyptský král zemřel, ale Izraelci vzdychali a úpěli v otročině dál. Jejich volání o pomoc vystupovalo z té otročiny k Bohu. 24Bůh vyslyšel jejich sténání, Bůh se rozpomněl na svou smlouvu s Abrahamem, Izákem a Jákobem, 25Bůh na syny Izraele pohleděl, Bůh se k nim přiznal.
Muži jsou v tom nejlepším, když jsou skutečně „muži pro druhé“. Zralý a sebeovládající se muž, který je zformovaný Boží rukou, má velkou moc, která vychází z nového života v něm. Ale to, co dělá muže skutečně velkým, je jeho ochota sloužit druhým, používat svou moc/sílu pro druhé - ať už je to jeho žena, děti, bratři, sousedé, církev nebo země. V moderní době jsme upadli do zlozvyku dávat na první místo své vlastní potřeby a touhy, a až na druhé, pokud vůbec, brát v úvahu potřeby ostatních.
V dnešním úryvku z Písma vidíme Mojžíše, jak je solidární s chudými a utlačovanými a jak využívá svou mladickou moc k tomu, aby zasáhl a pomohl druhým. Vidí, že dcery Reuela (Jethra) se nedokážou samy o sebe postarat a postavit se proti darebáckým pastýřům. Když se zaměříme na péči, podporu a obranu slabších a potřebných, Bůh si nás a naši sílu může použít a použije pro dobro druhých. Brzy se o tom přesvědčíme, až Bůh udělá z Mojžíše velkého osvoboditele a soudce svého lidu.
Dnes a denně se musíme odpoutávat od současných kulturních zvyklostí a rozhodnout se (v případě potřeby každý den) překonat své vlastní potřeby ve prospěch lidí kolem nás. Během dnešní modlitby se ptejte sami sebe: „Kdo je na vás závislý? Kdo od vás hledá ochranu nebo pomoc tváří v tvář životním nespravedlnostem a nebezpečím? Kdo se vám svěřil v naději, že mu budete pevnou oporou, mužem, na kterého je spolehnutí? Kdo vám věří, že nebudete jen přihlížet, když bude potřeba se angažovat, a to i když to pro vás bude nepohodlné?
Život má skutečně smysl a význam, když se velkoryse věnujeme druhým, nějaké věci nebo církvi. Jste ochotni takový život žít? Jste ochotni vykročit vpřed a být mužem pro ostatní?