Modlete se, aby Pán osvobodil vás a vaše bratrství. Modleme se za svobodu všech mužů v exodu, stejně tak, jako se oni modlí za vás. Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého … Otče náš… Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého … Amen.
Exodus 12,1-20
1Hospodin řekl Mojžíšovi a Áronovi v egyptské zemi: 2„Tento měsíc bude pro vás začátkem měsíců. Bude pro vás prvním měsícem v roce. 3Vyhlaste celé izraelské pospolitosti: Desátého dne tohoto měsíce si každý vezmete beránka podle svých rodů, beránka na rodinu. 4Kdyby byla rodina malá a na beránka by nestačila, přibere si každý souseda, který bydlí nejblíže jeho rodiny, aby doplnil počet osob. Podle toho, kolik kdo sní, stanovíte počet na beránka. 5Budete mít beránka bez vady, ročního samce. Vezmete jej z ovcí nebo z koz. 6Budete jej opatrovat až do čtrnáctého dne tohoto měsíce. Navečer bude celé shromáždění izraelské pospolitosti beránky zabíjet. 7Pak vezmou trochu krve a potřou jí obě veřeje i nadpraží u domů, v nichž jej budou jíst. 8Tu noc budou jíst maso upečené na ohni a k němu budou jíst nekvašené chleby s hořkými bylinami. 9Nebudete z něho jíst nic syrového ani vařeného ve vodě, nýbrž jen upečené na ohni s hlavou i s nohama a vnitřnostmi. 10Nic z něho nenecháte do rána. Co z něho zůstane do rána, spálíte ohněm. 11Budete jej jíst takto: Budete mít přepásaná bedra, opánky na nohou a hůl v ruce. Sníte jej ve chvatu. To bude Hospodinův hod beránka. 12Tu noc projdu egyptskou zemí a všecko prvorozené v egyptské zemi pobiji, od lidí až po dobytek. Všechna egyptská božstva postihnu svými soudy. Já jsem Hospodin. 13Na domech, v nichž budete, budete mít na znamení krev. Když tu krev uvidím, pominu vás a nedolehne na vás zhoubný úder, až budu bít egyptskou zemi. 14Ten den vám bude dnem pamětním, budete jej slavit jako slavnost Hospodinovu. Budete jej slavit po všechna svá pokolení. To je provždy platné nařízení. 15Po sedm dní budete jíst nekvašené chleby. Hned prvního dne odstraníte ze svých domů kvas. Každý, kdo by od prvního do sedmého dne jedl něco kvašeného, bude z Izraele vyobcován. 16Prvního dne budete mít bohoslužebné shromáždění. I sedmého dne budete mít bohoslužebné shromáždění. V těch dnech se nebude konat žádné dílo. Smíte si připravit jen to, co každý potřebuje k jídlu. 17Budete dbát na ustanovení o nekvašených chlebech, neboť právě toho dne jsem vyvedl vaše oddíly z egyptské země. Na tento den budete bedlivě dbát. To je provždy platné nařízení pro všechna vaše pokolení. 18Od večera čtrnáctého dne prvního měsíce budete jíst nekvašené chleby až do večera jedenadvacátého dne téhož měsíce. 19Po sedm dní se nenajde ve vašich domech kvas. Každý, kdo by jedl něco kvašeného, bude vyobcován z pospolitosti Izraele, i host a domorodec. 20Nebudete jíst nic kvašeného. Ve všech svých obydlích budete jíst nekvašené chleby.“
Je jednoduché nenávidět čas. Většina z nás neustále vyhlíží „další nejlepší věc“, která nám, jak věříme, konečně zajistí blaženost, po které toužíme. V naší netrpělivosti máme sklon nenávidět přítomnost a toužit po lepších zítřkách. Přesto znamená tento způsob života samotný život nenávidět. Jako křesťané jsme povoláni k životu v přítomnosti, i když je přítomnost plná dřiny, zármutku nebo bolesti.
Dnes se Izraelité připravují na příchod úsvitu. Zároveň jsou přítomni noci, protože noc vyžaduje pozornost k detailu. Pokud přehlédnou jednu část oběti před nimi, mohl by pro ně být úsvit mnohem tmavší, než by jinak byl.
Právě teď, ve vaší odpovědi na Boží volání po svobodě, také očekáváte úsvit. Těchto 90 dní oběti jsou cenným časem. Může být jednoduché považovat tyto dny za obtíž nebo nesmyslnou zkoušku vůle. Možná nedočkavě vyhlížíte den, kdy tento nesmysl přestane, a budete si moct užít života ve svobodě. Ne. Je čas zaměřit se na současné oběti před vámi. Vaše rodina prosí, abyste byli změněni časem v modlitbě. Církev touží po tom, abyste vystoupili a byli pro její lid přínosem díky praxi askeze. Vaši bratři na vás spoléhají, že je pozdvihnete, stejně jako oni pozdvihnou vás. Přijměte to. Žijte v přítomnosti.
Věnovali jste náležitou pozornost detailům duchovního cvičení, k němuž vás Pán povolal? Pokud ano, přijměte v této chvíli ujištění o Boží lásce. Pokud ne, otevřete srdce milosti, kterou vám Bůh chce dát. Chce vás přivést k úsvitu. Volba spolupráce s tímto plánem je na vás.