Modlete se, aby Pán osvobodil vás a vaše bratrství. Modleme se za svobodu všech mužů v exodu, stejně tak, jako se oni modlí za vás. Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého … Otče náš… Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého … Amen.
Exodus 1, 15-22
15Egyptský král poručil hebrejským porodním bábám, z nichž jedna se jmenovala Šifra a druhá Púa: 16„Když budete pomáhat Hebrejkám při porodu a při slehnutí zjistíte, že to je syn, usmrťte jej; bude-li to dcera, aťsi je naživu.“ 17Avšak porodní báby se bály Boha a rozkazem egyptského krále se neřídily. Nechávaly hochy naživu. 18Egyptský král si porodní báby předvolal a řekl jim: „Co to děláte, že necháváte hochy naživu?“ 19Porodní báby faraónovi odvětily: „Hebrejky nejsou jako ženy egyptské; jsou plné života. Porodí dříve, než k nim porodní bába přijde.“ 20Bůh pak těm porodním bábám prokazoval dobrodiní a lid se množil a byl velmi zdatný. 21Protože se porodní báby bály Boha, požehnal jejich domům. 22Ale farao všemu svému lidu rozkázal: „Každého syna, který se jim narodí, hoďte do Nilu; každou dceru nechte naživu.“
Faraon měl tak velké obavy z toho, aby se Izraelité neosvobodili ze svého zotročení, že nařídil porodním bábám, aby udělaly něco naprosto zvláštního - aby zabily každého chlapce, kterého porodí, a tím aby udusily budoucnost Izraele. Zatímco porodní báby se tomuto požadavku hrdinně vyhýbají, faraon je neúprosný a vyzývá k utopení dětí mužského pohlaví v řece Nil.
Svatý Metoděj považuje faraóna za „předobraz ďábla“. Stejně jako faraón nařídil zabití izraelských chlapců, ďábel se pokouší zabít lidskou ctnost. Vysvětluje, že vody Nilu jsou obrazem našich vášní a ten zlý chce, aby se naše duše vrhly do těchto vod, aby se utopily. Každý člověk zná bolest vnitřního udušení: osamělost pornografie, prázdnota alkoholu, nuda neprozkoumaného života a nekonečná snaha o zábavu.
Dnes je třetí den vašeho odhodlání osvobodit se od těchto věcí. To, co vás kdysi zotročovalo, je nyní prostředkem, díky němuž se stáváte svobodnými, pokud se toho snažíte zbavit.
Svatý Augustin si všímá jisté ironie v příběhu Exodus: Izraelci kráčeli vodami Rudého moře na svobodu. Ti, kteří byli zotročeni a odsouzeni k utonutí, nyní procházejí mořem na cestě ke svobodě.
Naše kultura nás obklopuje neustálým vybízením k bezduchým a ničivým požitkům. I když se od nich vzdalujeme, připadá nám, jako bychom jimi procházeli. V tom se podobáme Izraelitů, kteří procházeli Rudým mořem a měli dvě obří vodní stěny - po levici a pravici.
Ale když Boží síla otevírá cestu, naším jediným úkolem je pokročit vpřed. Děkujte Pánu, že vám dnes otevřel cestu, a získejte odvahu jít kupředu.