Modlete se, aby Pán osvobodil vás a vaše bratrství. Modleme se za svobodu všech mužů v exodu, stejně tak, jako se oni modlí za vás. Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého … Otče náš… Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého … Amen.
Exodus 24,1-11
1Potom Mojžíšovi řekl: „Vystup k Hospodinu, ty i Áron, Nádab a Abíhú a sedmdesát z izraelských starších. Budete se zdálky klanět. 2K Hospodinu přistoupí jen Mojžíš. Ostatní se přibližovat nebudou. Lid nesmí vystoupit vzhůru spolu s ním.“ 3Když Mojžíš přišel nazpět, vypravoval lidu všechna slova Hospodinova a předložil mu všechna právní ustanovení. Všechen lid odpověděl jako jedněmi ústy. Řekli: „Budeme dělat všechno, o čem Hospodin mluvil.“ 4Nato Mojžíš zapsal všechna Hospodinova slova. Za časného jitra postavil pod horou oltář a dvanáct posvátných sloupů podle dvanácti izraelských kmenů. 5Pak pověřil izraelské mládence, aby přinesli oběti zápalné a obětovali Hospodinu býčky k hodům oběti pokojné. 6Mojžíš vzal polovinu krve a vlil ji do mís a druhou polovinou pokropil oltář. 7Potom vzal Knihu smlouvy a předčítal lidu. Prohlásili: „Poslušně budeme dělat všechno, o čem Hospodin mluvil.“ 8Mojžíš vzal krev, pokropil lid a řekl: „Hle, krev smlouvy, kterou s vámi uzavírá Hospodin na základě všech těchto slov.“ 9Pak Mojžíš a Áron, Nádab a Abíhú a sedmdesát z izraelských starších vystoupili vzhůru. 10Uviděli Boha Izraele. Pod jeho nohama bylo cosi jako průzračný safír, jako čisté nebe. 11Ale nevztáhl ruku na nejpřednější z Izraelců, ačkoli uzřeli Boha; i jedli a pili.
Síla oběti popsaná v dnešním čtení o Mojžíšově Smlouvě je úžasná. Akt kropení krví oltáře (znázorňující Boha) a lidu (znázorňující je samotné) je smlouvou přivádějící obě strany. Tento bod je hlavním v dějinách spásy a nesmí být přehlížen. Lid Izraele se zavazuje Bohu.
Ve Starém Zákoně můžeme nalézt pět klíčových smluv. Dnešní smlouva mezi Bohem a Izraelem, známá jako Mojžíšova, je čtvrtá. Smlouva je více než jen dohoda, která může být vyjednána nebo z ní lze vystoupit. Je to směna osob, nerozlučitelné pouto, které přivádí dvě strany blízko k sobě. To, co ve smluvním vztahu patří jedné straně, patří i druhé a naopak. Proto je vstoupení Izraele do smlouvy s Hospodinem tak velkým činem.
Smlouvy jsou stvrzeny krví, která znázorňuje jejich nerozlučitelnou povahu. Pro stranu, která by porušila podmínky smlouvy, by byl osud stejný jako pro obětované zvíře. Boha nelze oklamat. Jeho závazek Izraeli je skutečný a trvalý. Přikazuje, aby náš závazek k Němu byl stejný.
Mojžíšova smlouva spolu s dalšími čtyřmi smlouvami Starého Zákona je naplněna v Kristově umučení, smrti a vzkříšení. Kristus zakládá Novou Smlouvu a volá všechny lidi, aby k ní přistoupili. Stejně jako se Izraelité podíleli na krvi oběti, aby vstoupili do Mojžíšovy smlouvy s Bohem, tak se i my podílíme na krvi Kristovy oběti, abychom vstoupili do Smlouvy Nové. Křest slouží jako náš vstup v Novou Smlouvu, a po křtu pokaždé znovuuzavíráme naši smlouvu s Bohem, když přijímáme Kristovu krev v Eucharistii.
V Nové Smlouvě se Bůh za nás fyzicky vydává. Dává nám možnost získat všechno, co je Jeho – což, pokud se nad tím zamyslíme, je vše, co je. Jak často přicházíme k oltáři, jako by to byl jen volný čas strávený na mši. Přijetí Eucharistie je mnohem víc než to a váže s sebou mnohem víc odpovědnosti.
Když přicházíte k přijetí Eucharistie na mši, dáváte se plně Bohu výměnou za všechno, co je Jeho? Přineste tuto otázku do vaší dnešní svaté hodiny. Zamyslete se nad nesmírností smlouvy, do které vstupujete.