Modlete se, aby Pán osvobodil vás a vaše bratrství. Modleme se za svobodu všech mužů v exodu, stejně tak, jako se oni modlí za vás. Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého … Otče náš… Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého … Amen.
Exodus 5,5-21
5A farao pokračoval: „Hle, lidu země je teď mnoho, a vy chcete, aby nechali svých robot?“ 6Onoho dne přikázal farao poháněčům lidu a dozorcům: 7„Propříště nebudete vydávat lidu slámu k výrobě cihel jako dříve. Ať si jdou slámu nasbírat sami! 8A uložíte jim dodat stejné množství cihel, jaké vyráběli dříve. Nic jim neslevujte, jsou líní. Proto křičí: Pojďme obětovat svému Bohu. 9Ať na ty muže těžce dolehne otročina, aby měli co dělat a nedali na lživé řeči.“ 10Poháněči lidu a dozorci vyšli a ohlásili lidu: „Toto praví farao: Nedám vám žádnou slámu. 11Sami si jděte nabrat slámu, kde ji najdete. Ale z vaší pracovní povinnosti se nic nesleví.“ 12Lid se rozběhl po celé egyptské zemi, aby na strništích sbíral slámu. 13Poháněči je honili: „Plňte svůj denní úkol, jako když sláma byla.“ 14Dozorci z řad Izraelců, které nad nimi ustanovili faraónovi poháněči, byli biti. Vytýkalo se jim : „Proč jste v těchto dnech nevyrobili tolik cihel jako dříve?“ 15Dozorci z řad Izraelců tedy přišli a úpěli před faraónem: „Proč se svými otroky takhle jednáš? 16Tvým otrokům se nedodává sláma, ale pokud jde o cihly, poroučejí nám: ‚Dělejte!‘ Hle, tvoji otroci jsou biti a tvůj lid bude pykat za hřích.“ 17Farao odpověděl: „Jste lenoši líní, proto říkáte: ‚Pojďme obětovat Hospodinu.‘ 18Hned jděte dělat! Sláma vám dodávána nebude, ale dodávku cihel odvedete.“ 19Dozorci z řad Izraelců viděli, že je s nimi zle, když bylo řečeno: „Nesmíte snížit svůj denní úkol výroby cihel.“ 20Když vycházeli od faraóna, narazili na Mojžíše a Árona, kteří se s nimi chtěli setkat. 21Vyčítali jim: „Ať se nad vámi ukáže Hospodin a rozsoudí. Vy jste pokáleli naši pověst u faraóna a jeho služebníků. Dali jste jim do ruky meč, aby nás povraždili.“
Izraelci si právem stěžují na to, že by měli vyrábět stejné množství cihel, i když dostávají méně slámy. Požadavky otrokářů se staly mnohem nedosažitelnějšími. V jejich případě je otrokářem faraon, zatímco v našem případě je otrokářem Satan. Naše závislosti a zvyky v nás vytvářejí neuhasitelnou touhu. Jak však ukazuje dnešní čtení, poddávat se těmto našim pokušením je hluboce neuspokojivé.
Bez ohledu na to, k čemu jsme zotročeni, jsme vždy v pokušení usilovat o rychlou a snadnou nápravu tím, že se vzdáme naší touhy. Ironické je, že čím více se snažíme se jí vzdát, tím méně to je možné. Pokušení vytvářejí iluzi, že budeme více naplněni, když se příště jen trochu víc dopřejeme. Po čase nás pokušení vtáhne hlouběji do otroctví a dál od svobody, takže je pro nás těžší překonat. Každý z nás tak moc dobře ví, jak pravdivě slova svatého Pavla v jeho dopise Římanům znějí: „Nepoznávám se ve svých skutcích; vždyť nedělám to, co chci, nýbrž to, co nenávidím,“ (Řím 7,15).
Nikdy nezapomeňte na tuto lež, že k vám neustále mluví vaše pokušení. Udržujte ji v čele své mysli jako hnací sílu vedoucí ke svobodě. Je to frustrace z této lži, která vás sem přivedla, a bude to frustrace z této lži, díky které budete ochotni jít do pouště, ochotni následovat tento náročný plán svobody.