Modlete se, aby Pán osvobodil vás a vaše bratrství. Modleme se za svobodu všech mužů v exodu, stejně tak, jako se oni modlí za vás. Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého … Otče náš… Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého … Amen.
Exodus 5,22-6,12
22Mojžíš se obrátil k Hospodinu a řekl: „Panovníku, proč jsi dopustil na tento lid zlo? Proč jsi mě vlastně poslal? 23Od chvíle, kdy jsem předstoupil před faraóna, abych mluvil tvým jménem, nakládá s tímto lidem ještě hůře. A ty svůj lid stále nevysvobozuješ.“ 1Hospodin Mojžíšovi odvětil: „Nyní uvidíš, co faraónovi udělám. Donutím ho, aby je propustil; donutím ho, aby je vypudil ze své země.“ 2Bůh promluvil k Mojžíšovi a ujistil ho: „Já jsem Hospodin. 3Ukázal jsem se Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi jako Bůh všemohoucí. Ale své jméno Hospodin jsem jim nedal poznat. 4Ustavil jsem s nimi také svou smlouvu, že jim dám kenaanskou zemi, zemi jejich putování, kde pobývali jako hosté. 5Rovněž jsem uslyšel sténání Izraelců, které si Egypťané podrobili v otroctví, a rozpomenul jsem se na svou smlouvu. 6Proto řekni Izraelcům: Já jsem Hospodin. Vyvedu vás z egyptské roboty, vysvobodím vás z vašeho otroctví a vykoupím vás vztaženou paží a velkými soudy. 7Vezmu si vás za lid a budu vám Bohem. Poznáte, že já jsem Hospodin, váš Bůh, který vás vyvede z egyptské roboty. 8Dovedu vás do země, kterou jsem přísežně slíbil dát Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi. Vám ji dám do vlastnictví. Já jsem Hospodin.“ 9Mojžíš to tak Izraelcům vyhlásil, ale ti nebyli pro malomyslnost a tvrdou otročinu s to Mojžíšovi naslouchat. 10Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi: 11„Předstup před faraóna, krále egyptského, a vyřiď mu, ať propustí Izraelce ze své země.“ 12Mojžíš Hospodinu namítl: „Když mi nenaslouchají Izraelci, jak by mě poslechl farao! Nejsem způsobilý mluvit.“
Často je „Bůh Starého zákona“ obviněn z tvrdosti a krutosti, a dnešní Písmo zdálky potvrzuje tento stereotyp. Ale podívej se znovu. Kdyby se Bůh unáhlil a vyřešil problémy, kterým čelí Izraelité, čeho by dosáhl? Izraelci by si povzdechli úlevou a rychle zapomněli na své nesnáze a na to, kdo jim dává svobodu. Nenaučili by se, že Bůh jejich otců je jejich Bůh. Nenaučili by se nic, a nic by nezískali. Izraelitům je v tíživé situaci dána možnost naučit se něco velmi cenného: Bůh je vezme za svůj lid a bude jejich Bohem. Povede je ke svobodě a ukončí jejich zajetí. Bezpochyby uvidí, že Bůh je Bůh a že bez Něj nemohou nic dělat.
Chvíli přemýšlejte o tom, co by byl člověk bez slabostí. Pravděpodobně by byl pyšnou a povýšenou šelmou, která si myslí, že nepotřebuje Boha, a věří, že se dokáže vysvobodit jak v tomto světě, tak i v příštím. Naše slabost nám tak poskytuje vhled. Pokud svou slabost necháte, naučí vás, že potřebujete Boha. Slabost vás může naučit obrátit se k Bohu a požádat ho o svobodu, místo toho abyste věci brali sami do svých rukou.
Vaše slabost vás sem přivedla. Vaše slabost (ne váš hřích) je Božím darem pro vás. Pokud dbáte na vhled, který vám dává (potřeba Boha), zůstanete na cestě ke svobodě. Poděkujte dnes Pánu za dar své slabosti, který vás neustále přivádí zpět do Jeho milujícího náručí.