Modlete se, aby Pán osvobodil vás a vaše bratrství. Modleme se za svobodu všech mužů v exodu, stejně tak, jako se oni modlí za vás. Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého … Otče náš… Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého … Amen.
Exodus 17,1-7
1Celá pospolitost synů Izraele táhla z pouště Sínu od stanoviště ke stanovišti podle Hospodinova rozkazu. Utábořili se v Refídimu, ale lid neměl vodu k pití. 2Tu se lid dostal do sváru s Mojžíšem a naléhali: „Dejte nám vodu, chceme pít!“ Mojžíš se jich zeptal: „Proč se se mnou přete? Proč pokoušíte Hospodina?“ 3Lid tam žíznil po vodě a reptal proti Mojžíšovi. Vyčítali: „Proto jsi nás vyvedl z Egypta, abys nás, naše syny a stáda umořil žízní?“ 4Mojžíš úpěl k Hospodinu: „Jak se mám vůči tomuto lidu zachovat? Taktak že mě neukamenují.“ 5Hospodin Mojžíšovi řekl: „Vyjdi před lid. Vezmi s sebou některé z izraelských starších. Také hůl, kterou jsi udeřil do Nilu, si vezmi do ruky a jdi. 6Já tam budu stát před tebou na skále na Chorébu. Udeříš do skály a vyjde z ní voda, aby lid mohl pít.“ Mojžíš to udělal před očima izraelských starších. 7To místo pojmenoval Massa a Meriba (to je Pokušení a Svár) podle sváru Izraelců a proto, že pokoušeli Hospodina pochybováním: „Je mezi námi Hospodin, nebo není?“
“Je mezi námi Hospodin, nebo není?“ Dnes se i nadále ptáme stejnou otázkou, právě jako se jí ptali lidé po celá staletí.
Tak často žijeme způsobem, jako by Bůh neexistoval. Zřídka rozjímáme Jeho přítomnost nebo moudrost, málokdy Jej vezmeme v potaz nebo děkujeme a chválíme Jej za všechny milosti v našem životě. Poté, když něco dopadne špatně, je až příliš jednoduché obviňovat Boha a se spravedlivým rozhořčením Jej zatratit kvůli tomu, že nevnímáme Jeho přítomnost nebo činnost.
Dnes dojdou Izraelci tak daleko, že zkoušejí Boha, kladou na Něj nároky a jsou jen kousek toho, aby Ho prokleli za jejich neštěstí. Aby jim prokázal svou péči a prozřetelnost, přikazuje Mojžíšovi, aby udeřil do skály Áronovou holí. Při tom se ze skály vyleje voda. Bůh nás obdaroval stejným zázrakem. Když Ježíš Kristus visel na kříži, jeden z vojáků ho kopím „udeřil“, probodl bok, a okamžitě vyšla krev a voda. Kristus je ona skála, ze které se nám vylila voda a krev. Bůh je laskavý dárce. „Je mezi námi Hospodin, nebo není?“ Odpověď zní ano. Není jen mezi námi, je v nás.
Na rozdíl od Izraelitů máme my, pokřtění křesťané, v sobě Ducha Krista, který v nás doslova přebývá. Vše, co potřebujeme, nám již bylo dáno. Kristus jasně říká: „Kdo věří ve mne, ‚proudy živé vody poplynou z jeho nitra,‘ jak praví Písmo,“ (J 7,38). Máte žízeň? Duch Krista z vás prýští. Napijte se dnes z vody, která dává život, a začněte z ní žít. Popovídejte si dnes s Pánem o tom, jak se k ní dostat, a jak pít a žít z této vody.