Modlete se, aby Pán osvobodil vás a vaše bratrství. Modleme se za svobodu všech mužů v exodu, stejně tak, jako se oni modlí za vás. Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého … Otče náš… Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého … Amen.
Exodus 18,1-27
1Jitro, midjánský kněz, Mojžíšův tchán, uslyšel o všem, co Bůh učinil Mojžíšovi a svému izraelskému lidu, že Hospodin vyvedl Izraele z Egypta. 2Tu vzal Jitro, Mojžíšův tchán, Siporu, Mojžíšovu manželku, kterou on poslal zpět, 3a dva její syny; první se jmenoval Geršóm (to je Hostem-tam), neboť Mojžíš řekl: „Byl jsem hostem v cizí zemi,“ 4a druhý se jmenoval Elíezer (to je Bůh-je-pomoc), neboť řekl : „Bůh mého otce je má pomoc, vysvobodil mě od faraónova meče.“ 5Jitro, Mojžíšův tchán, přišel k němu s jeho syny a manželkou na poušť, kde on tábořil, k hoře Boží. 6Vzkázal Mojžíšovi: „Já, tvůj tchán Jitro, jsem přišel k tobě, i tvoje manželka a s ní oba její synové.“ 7Mojžíš tedy vyšel svému tchánovi vstříc, poklonil se a políbil ho. Popřáli si navzájem pokoj a vešli do stanu. 8Mojžíš vypravoval svému tchánovi o všem, co Hospodin kvůli Izraeli učinil faraónovi a Egypťanům, a o všech útrapách, které je potkaly na cestě, a jak je Hospodin vysvobodil. 9Jitro měl radost ze všeho dobrého, co Hospodin Izraeli prokázal, a že jej vysvobodil z moci Egypta. 10Řekl: „Požehnán buď Hospodin, že vás vysvobodil z moci Egypta a z ruky faraónovy, že vysvobodil tento lid z područí Egypta. 11Nyní jsem poznal, že Hospodin je větší než všichni bohové; odplatil jim podle toho, jak se vypínali nad Izraele.“ 12Jitro, tchán Mojžíšův, pak připravil Bohu zápalnou oběť a obětní hod. Áron a všichni izraelští starší přistoupili, aby s Mojžíšovým tchánem pojedli před Bohem chléb. 13Nazítří se Mojžíš posadil, aby soudil lid. Lid musel stát před Mojžíšem od rána do večera. 14Mojžíšův tchán se díval na celé jeho jednání s lidem a řekl: „Jakým způsobem to s lidem jednáš? Proč sám sedíš a všechen lid kolem tebe stojí od rána do večera?“ 15Mojžíš tchánovi odpověděl: „Lid ke mně přichází dotazovat se Boha. 16Když něco mají, přijde ta záležitost přede mne a já rozsoudím mezi oběma stranami; učím je znát Boží nařízení a řády.“ 17Mojžíšův tchán mu odpověděl: „Není to dobrý způsob, jak to děláš. 18Úplně se vyčerpáš, stejně jako tento lid, který je s tebou. Je to pro tebe příliš obtížné. Sám to nezvládneš. 19Poslechni mě, poradím ti a Bůh bude s tebou: Ty zastupuj lid před Bohem a přednášej jejich záležitosti Bohu. 20Budeš jim vysvětlovat nařízení a řády a učit je znát cestu, po které mají chodit, i skutky, které mají činit. 21Vyhlédni si pak ze všeho lidu schopné muže, kteří se bojí Boha, milují pravdu a nenávidí úplatek. Dosaď je nad nimi za správce nad tisíci, sty, padesáti a deseti. 22Oni budou soudit lid, kdykoli bude třeba. Každou důležitou záležitost přednesou tobě, každou menší záležitost rozsoudí sami. Ulehči si své břímě, ať je nesou s tebou. 23Jestliže se podle toho zařídíš, budeš moci obstát, až ti Bůh vydá další příkazy. Také všechen tento lid dojde na své místo v pokoji.“ 24Mojžíš svého tchána uposlechl a učinil všechno, co řekl. 25Vybral schopné muže ze všeho Izraele a ustanovil je za představitele lidu, za správce nad tisíci, sty, padesáti a deseti. 26Ti soudili lid, kdykoli bylo třeba ; obtížné záležitosti přednášeli Mojžíšovi a všechny menší záležitosti soudili sami. 27Potom Mojžíš svého tchána propustil a ten se ubíral do své země.
Mojžíš se osvědčil a nyní se těší respektu a úcty svého lidu. Lidé ho vnímají jako prostředníka, muže, který mluví za samotného Boha. Mojžíš si vysloužil velkou autoritu. A jako jsme již viděli, jedná s pokorou a úctou. Když Jitro, jeho tchán, vstoupí do tábora, srdečně se pozdraví a oslavují společně svobodu Izraelitů.
Jitro, muž sloužící jako kněz svému lidu, napomíná Mojžíše, varuje ho před úskalími a radí mu, aby ustanovil soudní systém. Mojžíš nepovažuje zásah svého tchána za hrozbu nebo útok na svou autoritu. Člověk, který toho tolik dosáhl, by takovou radu mohl odmítnout jako urážku, ale Mojžíš přijme tuto radu a jedná podle ní. Tím dává všem lidem příklad pokory.
Pokora je hluboce nepochopená ctnost. Skutečná pokora znamená znát pravdu o sobě. Člověk tedy může být současně veliký i pokorný. Ten, kdo zná své silné i slabé stránky, své schopnosti i svá omezení, a obzvlášť svou náklonnost k hříchu, je pokorný. Jedná spravedlivě a nechlubí se. Ví, že mu bylo všechno dáno jako dar, a to dar nezasloužený. Je si vědom toho, že je zloděj, pokud sklízí uznání za jakoukoli dobrou práci, protože se pokouší ukrást slávu Bohu.
Zvažte, kdo jste jako člověk. Jste člověk velký? Pokorný? Požádejte Pána, aby promluvil do toho, kým jste. Zná pravdu o vás, lépe než vy samotní. Jste jeho syny.